Co se týče večerního jídla, je stejně důležité, jako všechny ostatní chody.
Hodně záleží na tom, v kolik chodíte spát, protože poslední jídlo byste měli sníst zhruba 2 hodiny před spaním, ale už by to mělo být něco lehčího do žaludku, aby tělo celou noc nebojovalo s trávením a na regeneraci a kvalitní odpočinek by mu nezbyl čas. Ráno byste se cítili hodně unavení.
Tudíž pokud chodíte spát kolem jedenácté hodiny jako já, toto lehčí jídlo by pro vás měla být druhá večeře.
První večeři, která je o něco objemnější, přesto však ne moc těžká do žaludku, si chystám kolem šesté hodiny večerní a druhou tím pádem cca kolem hodiny deváté.
První večeře - můžete zvolit klidně i teplé jídlo, ale mělo by být snadněji stravitelné - například rizoto, těstoviny se zeleninou a kuřecím masem, aj.
Druhá večeře (cca 2 hodiny před spaním) - např. zeleninový salát se slunečnicovými semínky a k tomu knäckebrot
Největší blbost, kterou můžete udělat (a dělá ji velké množství lidí) je ta, že po páté nebo šesté hodině už nic nejíte. Ano, pokud chodíte v osm spát, proč ne, ale v případě, že se pravidelně odebíráte do postele kolem desáté, jedenácté nebo později, tak své tělo prosím pěkně nakrmte. Takové hladovění totiž opět vede k tomu, že si tělo vytvoří zásoby tuku z potravy, kterou jste mu celý den dávali, ale večer mu ji upíráte.
Tuesday, August 28, 2012
Friday, August 17, 2012
Odpolední svačina
Tohle téma pro mě asi až tak jednoduché nebude, protože já osobně mám pořád ještě s dopoledníma svačinama během pracovního týdne, menší problém.
Hodně záleží na časovém rozložení vašeho dne - nejdůležitější samozřejmě je, v kolik hodin vstanete.
Já vstávám nejpozději v 6,00 hodin, tudíž oběd mi vychází cca na 11,30 hodin a odpolední svačina cca mezi 14,00 - 15,00 což je doba, kdy se snažím v práci dodělat co nejvíc věcí, abych mohla tak nějak s klidným svědomím odejít domů.
Tudíž na to jídlo vážně moc času ani nálady nemám, ale přesto se to snažím co nejlíp dodržovat.
Vedu to tak, že během pracovního týdne jím víceméně 6x denně, protože kromě brzkého vstávání chodím i docela pozdě spát. Pokud vstáváte v 8,00 hodin a spát jdete například kolem 22. hodiny, mělo by vám 5 denních porcí stačit. Je dobré, zkusit poslouchat vlastní tělo - samo vám dá najevo, co potřebuje, ale základ je opravdu v pravidelnosti. Když se nebudete stravovat pravidelně, tělo z toho bude zmatené a nebude vám dávat ty správné signály.
Takže, já si do práce na odpolední svačinu přibalím jogurt, trošku zeleniny nebo ovoce a knäckerbroty a tak nějak postupně ujídám.
Další "svačinu" si připravím cca o dvě hodinky později, (v případě, že mi ta první nestačila) jakmile už jsem doma a mám za sebou zhruba hodinovou procházku se psem (chodíme denně, výmluvy neexistují!).
Touto dobou už se spíš zaměřuju na zeleninu, než ovoce. Takže ideálně něco ve stylu zeleninového salátu - např. pokrájené okurky, rajčata, paprika, zelený salát + například trocha sýru, šunky, ryby aj. , to vše zakápnuté buď olivovým olejem nebo balzamikovým octem + něco málo bylinek a k tomu kousek celozrnného pečiva.
Možností je samozřejmě spousta, každopádně teď mluvím ze své vlastní zkušenosti a tipy na různé další možnosti odpoledních svačin budu přidávat postupně v dalších příspěvcích.
Hodně záleží na časovém rozložení vašeho dne - nejdůležitější samozřejmě je, v kolik hodin vstanete.
Já vstávám nejpozději v 6,00 hodin, tudíž oběd mi vychází cca na 11,30 hodin a odpolední svačina cca mezi 14,00 - 15,00 což je doba, kdy se snažím v práci dodělat co nejvíc věcí, abych mohla tak nějak s klidným svědomím odejít domů.
Tudíž na to jídlo vážně moc času ani nálady nemám, ale přesto se to snažím co nejlíp dodržovat.
Vedu to tak, že během pracovního týdne jím víceméně 6x denně, protože kromě brzkého vstávání chodím i docela pozdě spát. Pokud vstáváte v 8,00 hodin a spát jdete například kolem 22. hodiny, mělo by vám 5 denních porcí stačit. Je dobré, zkusit poslouchat vlastní tělo - samo vám dá najevo, co potřebuje, ale základ je opravdu v pravidelnosti. Když se nebudete stravovat pravidelně, tělo z toho bude zmatené a nebude vám dávat ty správné signály.
Takže, já si do práce na odpolední svačinu přibalím jogurt, trošku zeleniny nebo ovoce a knäckerbroty a tak nějak postupně ujídám.
Další "svačinu" si připravím cca o dvě hodinky později, (v případě, že mi ta první nestačila) jakmile už jsem doma a mám za sebou zhruba hodinovou procházku se psem (chodíme denně, výmluvy neexistují!).
Touto dobou už se spíš zaměřuju na zeleninu, než ovoce. Takže ideálně něco ve stylu zeleninového salátu - např. pokrájené okurky, rajčata, paprika, zelený salát + například trocha sýru, šunky, ryby aj. , to vše zakápnuté buď olivovým olejem nebo balzamikovým octem + něco málo bylinek a k tomu kousek celozrnného pečiva.
Možností je samozřejmě spousta, každopádně teď mluvím ze své vlastní zkušenosti a tipy na různé další možnosti odpoledních svačin budu přidávat postupně v dalších příspěvcích.
Wednesday, August 8, 2012
Zdravá svíčková
Protože přes týden nemám čas ani náladu na experimentování s recepty, nechávám si tyhle věci na víkend.
A jelikož naprosto zbožňuju omáčky, rozhodla jsem se, že zkusím uvařit zdravější variantu svíčkové.
Nejprve jsem chtěla udělat svíčkovou podle Petra Havlíčka (pořad Jste to, co jíte), ale nechtělo se mi dělat zeleninový vývar, aniž bych použila bujón, takže jsem nakonec volila jinou verzi, viz. následující recept:
Hovězí maso 1kg
Cibule 3ks
Celer 1ks (já dala raději jen půlku)
Mrkev 4ks
Bobkový list 4ks
Nové koření 4ks
Pepř 4ks
Sůl
Cukr
Citron
1 l vývaru (příp. lze zalít pouze vodou)
Smetana (nahradila jsem mlékem)
Výhodou této verze oproti té obvyklé je, že neobsahuje mouku, máslo či sádlo, které se obvykle používá na smažení cibule + v mém případě ani tučnou smetanu či šlehačku.
Ve výsledku nebyla omáčka vůbec špatná, spíš naopak, ale oproti klasické verzi měla mnohem výraznější zeleninovou chuť a ke klasické svíčkové se úplně přirovnat nedala.
Myslím si, že hlavní chybu jsem udělala v tom, že jsem použila mléko, které omáčku dostatečně nezjemní. Z toho důvodu jsem se rozhodla, že co nejdříve uvařím svíčkovou podle Petra Havlíčka, kam se namísto smetany, šlehačky či mléka, přidává bílý jogurt, což by mohlo mít na její jemnost větší vliv, než jsem si myslela.
Jakmile vyzkouším i tuhle variantu, zase dám vědět, jak to dopadlo :)
A jelikož naprosto zbožňuju omáčky, rozhodla jsem se, že zkusím uvařit zdravější variantu svíčkové.
Nejprve jsem chtěla udělat svíčkovou podle Petra Havlíčka (pořad Jste to, co jíte), ale nechtělo se mi dělat zeleninový vývar, aniž bych použila bujón, takže jsem nakonec volila jinou verzi, viz. následující recept:
Hovězí maso 1kg
Cibule 3ks
Celer 1ks (já dala raději jen půlku)
Mrkev 4ks
Bobkový list 4ks
Nové koření 4ks
Pepř 4ks
Sůl
Cukr
Citron
1 l vývaru (příp. lze zalít pouze vodou)
Smetana (nahradila jsem mlékem)
Syrové maso vložíme do pekáče spolu s na větší kostky nakrájenou zeleninou (včetně cibule). Vložíme koření a podlijeme vývarem, nebo vodou (chuť omáčky se dá zvýraznit později masoxem). Pečeme pod pokličkou na 170 °C. Hladina šťávy by neměla klesnout pod 4 cm. Měkké maso vyjmeme, vyjmeme také kuličky a listy. Šťávu se zeleninou rozmixujeme na řidší kaši, dochutíme citronovou šťávou, cukrem a solí. Na závěr opatrně vlijeme šlehačku a nastrouháme kůru ze 1/4 citronu.
Jako přílohu jsem volila těstoviny.
Výhodou této verze oproti té obvyklé je, že neobsahuje mouku, máslo či sádlo, které se obvykle používá na smažení cibule + v mém případě ani tučnou smetanu či šlehačku.
Ve výsledku nebyla omáčka vůbec špatná, spíš naopak, ale oproti klasické verzi měla mnohem výraznější zeleninovou chuť a ke klasické svíčkové se úplně přirovnat nedala.
Myslím si, že hlavní chybu jsem udělala v tom, že jsem použila mléko, které omáčku dostatečně nezjemní. Z toho důvodu jsem se rozhodla, že co nejdříve uvařím svíčkovou podle Petra Havlíčka, kam se namísto smetany, šlehačky či mléka, přidává bílý jogurt, což by mohlo mít na její jemnost větší vliv, než jsem si myslela.
Jakmile vyzkouším i tuhle variantu, zase dám vědět, jak to dopadlo :)
Thursday, July 26, 2012
Obědové rychlovky
Docela často se mi stává, že z práce nejdu rovnou domů, a pokud ano, mám na práci i jiné věci, než se půl dne zabývat vařením a chystáním jídla na druhý den. Co se s tím dá dělat?
No, buď si zajít na meníčko, které se docela často nesplňuje nic z toho, co jsme si tu o zdravé stravě řekli, nebo si uvařit nějakou zdravou rychlovku, která vám moc času nevezme a budete mít jistotu, že jste si nachystali jídlo, dle vašich zásad.
Ta úplně nejrychlejší varianta je, naskládat všechny suroviny do parního hrnce – na jedno patro masíčko, na druhé zeleninu (nejlépe čerstvou) a nahoru třeba rýži či brambory, okořenit, zapnout a vrátit se za půl hodinky. Oběd je hotový.
Tenhle způsob volím většinou ráno po tom, když se vrátím domů v noci a myšlenky mám tak maximálně na to, jak se těším do postele. Jídlo se samo uvaří, zatímco se chystám do práce.
Pokud nemáte parní hrnec, ani nad jeho koupí neuvažujete (což je podle mě velká škoda), asi vám nezbude nic jiného, než použít starý dobrý kamarád sporák.
Moje nejoblíbenější „obědová rychlovka“ se skládá z kuřecího nebo krůtího masa, čerstvých rajčat, paprik, česneku, tymiánu nebo jiného voňavého koření.
Na pánvičce necháte rozpustit pláteček másla a orestujete na kousky nakrájené maso. Až se maso zatáhne, přidáte na kostičky na krájená rajčata a papriky (kolik sníte), přidáte pár rozmačkaných stroužků česneku (u mě platí – čím víc česneku, tím líp :) , posypete vámi zvoleným kořením (tymián, provensálské atd.), trošičku můžete dosolit, podlijete vodou, přikryjete pokličkou a necháte dusit tak dlouho, dokud se zelenina pěkně nerozvaří.
Jako přílohu můžete použít takřka cokoliv, ale já dávám přednost celozrnným těstovinám nebo rýži, kterou si hned po uvaření také trochu provoním nějakým dobrým kořením (úžasnej je rozmarýn).
Nahoru ještě posypat sýrem a dobrota je na světě!
Nahoru ještě posypat sýrem a dobrota je na světě!
Co bych chtěla zdůraznit je, abyste pokud možno používali vždy čerstvou zeleninu a mraženou jen výjimečně, a také abyste při její přípravě používali jen nezbytné množství vody. Při vaření se vitamíny totiž do vody uvolňují, tak abyste je všechny ve finále nevylili do odpadu..
Wednesday, July 25, 2012
Co baštit k obědu?
Základní info o snídani a první svačince máme zdárně za sebou a teď by asi bylo vhodné, napsat něco k obědům.
Tohle téma je tak velké, že by vyšlo na nejednu knížku, proto jsem přemýšlela, jak být co nejstručnější, ale zároveň sdělit vše důležité.
Rozhodla jsem se, že nejlepší bude, když prozatím napíšu, co nejčastěji vařím k obědu já, a časem budu přidávat další podrobnosti a recepty.
Jak už jsem řekla předtím, moje původně stravování vypadalo tak, že jsem nesnídala, na svačinu jsem si nejčastěji dala nějakou „blbost“ z automatu (např. crossaint s náplní). No a samozřejmě jsem měla hlad a na oběd se neskutečně napráskala, pak zase dlouho nic a pak „žranice“ večer. Takže ideální stav na ukládání tuků.
Takže takhle opravdu ne.
Pokud pravidelně snídáte i svačíte, sice vám k obědu vytráví, ale výrazný hlad byste pociťovat neměli.
Tímhle způsobem ani nebudete mít potřebu se nacpat k prasknutí a poznáte, kdy máte dost.
Nicméně je lepší, nachystat si raději menší porci a v případě potřeby si spíš přidat. Když máte před sebou horu jídla, pro některé jedince (včetně mě) je hůř zvládnutelné, porci nedojíst.
Zdravý oběd by měl být opět vyvážený a lehký. Pokud to myslíte se zdravým životním stylem vážně, berte to tak, že slazené, smažené a tučné pokrmy vašemu tělu fakt dobře nedělají a jsou jednou pro vždy passé.
Proč tělu škodit, no ne?
Takže, oběd by se měl ideálně skládat z masa, zeleniny a přílohy.
Je jasné, že se nemusíte cpát masem každý den, můžete si na různé způsoby upravit zeleninu a k ní si uvařit třeba rýži nebo kuskus. To už záleží opravdu jenom na vás, čemu dáváte přednost.
Naučte se jíst co nejčastěji i luštěniny - čočka, fazole, hrášek.. Neobsahují moc tuku, naopak v sobě mají spoustu prospěšných vitamínů, vlákniny a jiných super věcí.
Co se týče masa, tak ideální je jíst maso co nejméně tučné, takže nejlépe – kuřecí, krůtí, ryby. Pokud máte rádi vepřové nebo hovězí, tak si je určitě můžete sem tam dát taky, ale tučné části z masa odstraňte.
Na přípravu používejte co možná nejméně tuku. Pokud chcete maso dělat na pánvičce, doporučuju jen orestovat (pozor, restování není smažení!) , na plátku čerstvého másla nebo kapce slunečnicového oleje. Určitě nepoužívejte na tepelnou přípravu olivový olej. Ten je určený k přípravě studených pokrmů a když ho zahřejete, zbytečně zničíte v něm obsažené vitamíny.
Je dobré, pořídit si pánvičku s keramickým povrchem, kde nemusíte tuk použít skoro žádný.
Další možnost přípravy je v parním hrnci, kterou osobně preferuju. Nejenže tuk nepotřebujete přidávat žádný, ale ještě vám během přípravy přebytečný tuk z masa odteče do odpadní nádobky.
Parní hrnec má tu výhodu, že v něm můžete vařit současně jak maso, tak zeleninu i přílohu a máte tak ušetřený čas. Navíc se přípravou v páře zachovají v jídle vitamíny. Při běžném vaření se vitamíny vytratí do vody.
Parní hrnec jsem osobně koupila za nějakých 850 korun, takže žádná nepřiměřená investice. A slouží znamenitě.
No a při přípravě pečením platí to samé. Pekáček si máslem jenom decentně vymažte a spíše podlejte vodou a dejte péct. U nás se pečou hlavně ryby. Na ostatní maso používáme předchozí způsoby.
Jestli máte rádi mleté maso jako já, doporučuju, abyste si jej namleli doma sami. Maso už namleté, které je k dostání v obchodech, je bůhví z čeho a obsahuje dost velké množství tuku. Z mletého masa mám ráda grilované karbanátky. Při jejich přípravě šetřete solí a koření dávejte nejlépe čerstvé. V již namíchaných směsích na maso je velký obsah soli. Vždy si čtěte složení.
Velké množství soli zadržuje vodu v těle!
A teď k přílohám. Já osobně připravuju následující:
- brambory (nemaštěné, nesmažené), jinak na všechny možné způsoby – vařené, šťouchané,
bramborová kaše, pečené..
- kuskus – velmi zdravý a rychlý na přípravu, hodí se takřka ke všemu
- rýže
- bulgur – objevila jsem nedávno, chuťově něco mezi rýží a kuskusem
- cizrna – také jsem ochutnala teprve nedávno, použít se dá i třeba jen tak na uzobávání během dne,
třeba místo oříšků
- těstoviny – převážně celozrnné, ale jednou za čas ani normální neuškodí
Přílohu se nedávejte v příliš velkém množství. Stačí trocha. Vynechávat by se ale neměla.
Pokud byste měli v jídle nedostatek sacharidů, bude si je tělo vyrábět z přijatých bílkovin, což má za následek vznik kyseliny močové, která je hlavní příčinou dny.
Ke každému obědu (a nejen tomu) patří větší množství zeleniny. Ta má tu výhodu, že si jí můžete dát tolik, kolik sníte. Připravte si ji v parním hrnci, pečenou, grilovanou, vařenou, nebo klidně i syrovou.
Nebojte se bylinek a koření, ať je jídlo nejenom zdravé, ale hlavně, ať vám chutná! :)
Tohle téma je tak velké, že by vyšlo na nejednu knížku, proto jsem přemýšlela, jak být co nejstručnější, ale zároveň sdělit vše důležité.
Rozhodla jsem se, že nejlepší bude, když prozatím napíšu, co nejčastěji vařím k obědu já, a časem budu přidávat další podrobnosti a recepty.
Jak už jsem řekla předtím, moje původně stravování vypadalo tak, že jsem nesnídala, na svačinu jsem si nejčastěji dala nějakou „blbost“ z automatu (např. crossaint s náplní). No a samozřejmě jsem měla hlad a na oběd se neskutečně napráskala, pak zase dlouho nic a pak „žranice“ večer. Takže ideální stav na ukládání tuků.
Takže takhle opravdu ne.
Pokud pravidelně snídáte i svačíte, sice vám k obědu vytráví, ale výrazný hlad byste pociťovat neměli.
Tímhle způsobem ani nebudete mít potřebu se nacpat k prasknutí a poznáte, kdy máte dost.
Nicméně je lepší, nachystat si raději menší porci a v případě potřeby si spíš přidat. Když máte před sebou horu jídla, pro některé jedince (včetně mě) je hůř zvládnutelné, porci nedojíst.
Zdravý oběd by měl být opět vyvážený a lehký. Pokud to myslíte se zdravým životním stylem vážně, berte to tak, že slazené, smažené a tučné pokrmy vašemu tělu fakt dobře nedělají a jsou jednou pro vždy passé.
Proč tělu škodit, no ne?
Takže, oběd by se měl ideálně skládat z masa, zeleniny a přílohy.
Je jasné, že se nemusíte cpát masem každý den, můžete si na různé způsoby upravit zeleninu a k ní si uvařit třeba rýži nebo kuskus. To už záleží opravdu jenom na vás, čemu dáváte přednost.
Naučte se jíst co nejčastěji i luštěniny - čočka, fazole, hrášek.. Neobsahují moc tuku, naopak v sobě mají spoustu prospěšných vitamínů, vlákniny a jiných super věcí.
Co se týče masa, tak ideální je jíst maso co nejméně tučné, takže nejlépe – kuřecí, krůtí, ryby. Pokud máte rádi vepřové nebo hovězí, tak si je určitě můžete sem tam dát taky, ale tučné části z masa odstraňte.
Na přípravu používejte co možná nejméně tuku. Pokud chcete maso dělat na pánvičce, doporučuju jen orestovat (pozor, restování není smažení!) , na plátku čerstvého másla nebo kapce slunečnicového oleje. Určitě nepoužívejte na tepelnou přípravu olivový olej. Ten je určený k přípravě studených pokrmů a když ho zahřejete, zbytečně zničíte v něm obsažené vitamíny.
Je dobré, pořídit si pánvičku s keramickým povrchem, kde nemusíte tuk použít skoro žádný.
Další možnost přípravy je v parním hrnci, kterou osobně preferuju. Nejenže tuk nepotřebujete přidávat žádný, ale ještě vám během přípravy přebytečný tuk z masa odteče do odpadní nádobky.
Parní hrnec má tu výhodu, že v něm můžete vařit současně jak maso, tak zeleninu i přílohu a máte tak ušetřený čas. Navíc se přípravou v páře zachovají v jídle vitamíny. Při běžném vaření se vitamíny vytratí do vody.
Parní hrnec jsem osobně koupila za nějakých 850 korun, takže žádná nepřiměřená investice. A slouží znamenitě.
No a při přípravě pečením platí to samé. Pekáček si máslem jenom decentně vymažte a spíše podlejte vodou a dejte péct. U nás se pečou hlavně ryby. Na ostatní maso používáme předchozí způsoby.
Jestli máte rádi mleté maso jako já, doporučuju, abyste si jej namleli doma sami. Maso už namleté, které je k dostání v obchodech, je bůhví z čeho a obsahuje dost velké množství tuku. Z mletého masa mám ráda grilované karbanátky. Při jejich přípravě šetřete solí a koření dávejte nejlépe čerstvé. V již namíchaných směsích na maso je velký obsah soli. Vždy si čtěte složení.
Velké množství soli zadržuje vodu v těle!
A teď k přílohám. Já osobně připravuju následující:
- brambory (nemaštěné, nesmažené), jinak na všechny možné způsoby – vařené, šťouchané,
bramborová kaše, pečené..
- kuskus – velmi zdravý a rychlý na přípravu, hodí se takřka ke všemu
- rýže
- bulgur – objevila jsem nedávno, chuťově něco mezi rýží a kuskusem
- cizrna – také jsem ochutnala teprve nedávno, použít se dá i třeba jen tak na uzobávání během dne,
třeba místo oříšků
- těstoviny – převážně celozrnné, ale jednou za čas ani normální neuškodí
Přílohu se nedávejte v příliš velkém množství. Stačí trocha. Vynechávat by se ale neměla.
Pokud byste měli v jídle nedostatek sacharidů, bude si je tělo vyrábět z přijatých bílkovin, což má za následek vznik kyseliny močové, která je hlavní příčinou dny.
Ke každému obědu (a nejen tomu) patří větší množství zeleniny. Ta má tu výhodu, že si jí můžete dát tolik, kolik sníte. Připravte si ji v parním hrnci, pečenou, grilovanou, vařenou, nebo klidně i syrovou.
Nebojte se bylinek a koření, ať je jídlo nejenom zdravé, ale hlavně, ať vám chutná! :)
Monday, July 23, 2012
Dopolední svačina
Pokud se chcete správně stravovat, je nutné dbát kromě výběru zdravých potravin, také na pravidelnost, a naučit se vhodně rozdělit jídlo alespoň na 5 – 6 porcí denně.
Tudíž, kromě hlavních jídel – snídaně, oběd, večeře, byste měli zařadit mezi těmito jídly i nějaké lehké svačinky.
Já osobně si na svačinu mezi snídaní a obědem nachystám nějaké ovoce, nejčastěji jablko nebo banán, hrozny.. , s bílým jogurtem, nicméně není na škodu přidat třeba plátek Knäckebrotu.
Připravit si můžete také například následující:
- Plátek celozrnného chleba či rohlík s kuřecí šunkou a zeleninou
- Plátek celozrnného chleba s tvarohem a pažitkou
- Rohlík s medem a ovoce
- Müsli s ovocným jogurtem a ovoce
- Celozrnný chléb se šunkou a sýrem a zeleninou
Svačiny byste neměli vynechávat. Pokud si nezvládnete předem nachystat něco z výše zmiňovaného, hoďte si do tašky alespoň jablíčko a jogurt, nebo nějakou zdravou müsli tyčinku. Pořád je to lepší, než nesníst vůbec nic.
O pitném režimu jsem už mluvila, takže pití u svačin nezmiňuji, ale rozhodně tam patří.
Pijte průběžně celý den!
Sunday, July 22, 2012
Jak na kvalitní šunku
Dneska bych ráda pořešila otázku kvalitní šunky, kterou si ráda dám k snídani, svačině nebo večeři.
Poslední dobou je tohle téma u nás doma docela aktuální.
Musím říct, že sehnat v obchodě kvalitní šunku je umění. Pultový prodej nepřipadá v úvahu, protože nevíte, co která šunka obsahuje, a to je právě docela důležité. Většina výrobků je plná solí a konzervantů a masa je tam jen minimum, a to ještě ne příliš kvalitního (spíš zbytků), nemluvě o namletých kůžích a kostech. Sorry, ale tohle jíst opravdu nechci. A ještě za ty peníze.. fuj!
Kvalitní šunky musí obsahovat alespoň 90 % masa. Jsou k sehnání balené, ale cena je docela vysoká. Mám dojem, že za 200g platíme cca 45 a více korun.
Pultovou šunku si koupím maximálně v Globusu, kde mají na štítečku u ceny napsáno i "šunka nejvyšší kvality". A na ní je vážně poznat, podle chuti i vůně, že je to pravda.
Nicméně, do Globusu se nedostanu pokaždé, a tak jsme se rozhodli, že si budeme dělat šunku domácí.
Kamarádka objevila v letáčku "šunkovar" za nějaké 3 stovky a tak jsme vůbec neváhali a jeli si ho koupit.
Tohle je podle mě úplně nejlepší řešení, protože víte, z jakých ingrediencí jste si tu šunku uvařili.
A postup je strašně jednoduchý. Koupíte si maso dle své libosti - kuřecí, krůtí, věpřové.. , nakrájíte na větší kusy (celkem by to mělo být cca 1 kilo), uděláte si nálev z vody, lžičky cukru a 4 lžiček soli, případně můžete přidat nějaké koření nebo třeba česnek, maso v nálevu pořádně proňahňáte a nacpete do šunkovaru. Necháte cca 2 dny uležet a pak přibližně 2 hodinky vaříte (voda nesmí dosáhnout přímo bodu varu, ale teplota by se měla držet cca na 80-ti stupních Celsia). A to je všechno. Máte voňavou a chutnou šunku, pokud ji celou nespotřebujete, dá se samozřejmě rozdělit na části a zamrazit a ve finále vás to vyjde i levněji, než šunka kupovaná.
To je docela pozitivní, ne? ;)
Poslední dobou je tohle téma u nás doma docela aktuální.
Musím říct, že sehnat v obchodě kvalitní šunku je umění. Pultový prodej nepřipadá v úvahu, protože nevíte, co která šunka obsahuje, a to je právě docela důležité. Většina výrobků je plná solí a konzervantů a masa je tam jen minimum, a to ještě ne příliš kvalitního (spíš zbytků), nemluvě o namletých kůžích a kostech. Sorry, ale tohle jíst opravdu nechci. A ještě za ty peníze.. fuj!
Kvalitní šunky musí obsahovat alespoň 90 % masa. Jsou k sehnání balené, ale cena je docela vysoká. Mám dojem, že za 200g platíme cca 45 a více korun.
Pultovou šunku si koupím maximálně v Globusu, kde mají na štítečku u ceny napsáno i "šunka nejvyšší kvality". A na ní je vážně poznat, podle chuti i vůně, že je to pravda.
Nicméně, do Globusu se nedostanu pokaždé, a tak jsme se rozhodli, že si budeme dělat šunku domácí.
Kamarádka objevila v letáčku "šunkovar" za nějaké 3 stovky a tak jsme vůbec neváhali a jeli si ho koupit.
Tohle je podle mě úplně nejlepší řešení, protože víte, z jakých ingrediencí jste si tu šunku uvařili.
A postup je strašně jednoduchý. Koupíte si maso dle své libosti - kuřecí, krůtí, věpřové.. , nakrájíte na větší kusy (celkem by to mělo být cca 1 kilo), uděláte si nálev z vody, lžičky cukru a 4 lžiček soli, případně můžete přidat nějaké koření nebo třeba česnek, maso v nálevu pořádně proňahňáte a nacpete do šunkovaru. Necháte cca 2 dny uležet a pak přibližně 2 hodinky vaříte (voda nesmí dosáhnout přímo bodu varu, ale teplota by se měla držet cca na 80-ti stupních Celsia). A to je všechno. Máte voňavou a chutnou šunku, pokud ji celou nespotřebujete, dá se samozřejmě rozdělit na části a zamrazit a ve finále vás to vyjde i levněji, než šunka kupovaná.
To je docela pozitivní, ne? ;)
Subscribe to:
Posts (Atom)