Večeře

Co se týče večerního jídla, je stejně důležité, jako všechny ostatní chody.
Hodně záleží na tom, v kolik chodíte spát, protože poslední jídlo byste měli sníst zhruba 2 hodiny před spaním, ale už by to mělo být něco lehčího do žaludku, aby tělo celou noc nebojovalo s trávením a na regeneraci a kvalitní odpočinek by mu nezbyl čas. Ráno byste se cítili hodně unavení.
Tudíž pokud chodíte spát kolem jedenácté hodiny jako já, toto lehčí jídlo by pro vás měla být druhá večeře.

První večeři, která je o něco objemnější, přesto však ne moc těžká do žaludku, si chystám kolem šesté hodiny večerní a druhou tím pádem cca kolem hodiny deváté.

První večeře - můžete zvolit klidně i teplé jídlo, ale mělo by být snadněji stravitelné - například rizoto, těstoviny se zeleninou a kuřecím masem, aj.

Druhá večeře (cca 2 hodiny před spaním) - např. zeleninový salát se slunečnicovými semínky a k tomu knäckebrot

Největší blbost, kterou můžete udělat (a dělá ji velké množství lidí) je ta, že po páté nebo šesté hodině už nic nejíte. Ano, pokud chodíte v osm spát, proč ne, ale v případě, že se pravidelně odebíráte do postele kolem desáté, jedenácté nebo později, tak své tělo prosím pěkně nakrmte. Takové hladovění totiž opět vede k tomu, že si tělo vytvoří zásoby tuku z potravy, kterou jste mu celý den dávali, ale večer mu ji upíráte.

Odpolední svačina

Tohle téma pro mě asi až tak jednoduché nebude, protože já osobně mám pořád ještě s dopoledníma svačinama  během pracovního týdne, menší problém.
Hodně záleží na časovém rozložení vašeho dne - nejdůležitější samozřejmě je, v kolik hodin vstanete.

Já vstávám nejpozději v 6,00 hodin, tudíž oběd mi vychází cca na 11,30 hodin a odpolední svačina cca mezi 14,00 - 15,00 což je doba, kdy se snažím v práci dodělat co nejvíc věcí, abych mohla tak nějak s klidným svědomím odejít domů.
Tudíž na to jídlo vážně moc času ani nálady nemám, ale přesto se to snažím co nejlíp dodržovat.
Vedu to tak, že během pracovního týdne jím víceméně 6x denně, protože kromě brzkého vstávání chodím i docela pozdě spát. Pokud vstáváte v 8,00 hodin a spát jdete například kolem 22. hodiny, mělo by vám 5 denních porcí stačit. Je dobré, zkusit poslouchat vlastní tělo - samo vám dá najevo, co potřebuje, ale základ je opravdu v pravidelnosti. Když se nebudete stravovat pravidelně, tělo z toho bude zmatené a nebude vám dávat ty správné signály.
Takže, já si do práce na odpolední svačinu přibalím jogurt, trošku zeleniny nebo ovoce a knäckerbroty a tak nějak postupně ujídám.
Další "svačinu" si připravím cca o dvě hodinky později, (v případě, že mi ta první nestačila) jakmile už jsem doma a mám za sebou zhruba hodinovou procházku se psem (chodíme denně, výmluvy neexistují!).
Touto dobou už se spíš zaměřuju na zeleninu, než ovoce. Takže ideálně něco ve stylu zeleninového salátu - např. pokrájené okurky, rajčata, paprika, zelený salát + například trocha sýru, šunky, ryby aj. , to vše zakápnuté buď olivovým olejem nebo balzamikovým octem + něco málo bylinek a k tomu kousek celozrnného pečiva.
Možností je samozřejmě spousta, každopádně teď mluvím ze své vlastní zkušenosti a tipy na různé další možnosti odpoledních svačin budu přidávat postupně v dalších příspěvcích.

Zdravá svíčková

Protože přes týden nemám čas ani náladu na experimentování s recepty, nechávám si tyhle věci na víkend. 
A jelikož naprosto zbožňuju omáčky, rozhodla jsem se, že zkusím uvařit zdravější variantu svíčkové. 
Nejprve jsem chtěla udělat svíčkovou podle Petra Havlíčka (pořad Jste to, co jíte), ale nechtělo se mi dělat zeleninový vývar, aniž bych použila bujón, takže jsem nakonec volila jinou verzi, viz. následující recept:

Hovězí maso 1kg
Cibule 3ks
Celer 1ks (já dala raději jen půlku)
Mrkev 4ks
Bobkový list 4ks
Nové koření 4ks
Pepř 4ks
Sůl 
Cukr
Citron
1 l vývaru (příp. lze zalít pouze vodou)
Smetana (nahradila jsem mlékem)

Syrové maso vložíme do pekáče spolu s na větší kostky nakrájenou zeleninou (včetně cibule). Vložíme koření a podlijeme vývarem, nebo vodou (chuť omáčky se dá zvýraznit později masoxem). Pečeme pod pokličkou na 170 °C. Hladina šťávy by neměla klesnout pod 4 cm. Měkké maso vyjmeme, vyjmeme také kuličky a listy. Šťávu se zeleninou rozmixujeme na řidší kaši, dochutíme citronovou šťávou, cukrem a solí. Na závěr opatrně vlijeme šlehačku a nastrouháme kůru ze 1/4 citronu.

Jako přílohu jsem volila těstoviny.

Výhodou této verze oproti té obvyklé je, že neobsahuje mouku, máslo či sádlo, které se obvykle používá na smažení cibule + v mém případě ani tučnou smetanu či šlehačku.

Ve výsledku nebyla omáčka vůbec špatná, spíš naopak, ale oproti klasické verzi měla mnohem výraznější zeleninovou chuť a ke klasické svíčkové se úplně přirovnat nedala.
Myslím si, že hlavní chybu jsem udělala v tom, že jsem použila mléko, které omáčku dostatečně nezjemní. Z toho důvodu jsem se rozhodla, že co nejdříve uvařím svíčkovou podle Petra Havlíčka, kam se namísto smetany, šlehačky či mléka, přidává bílý jogurt, což by mohlo mít na její jemnost větší vliv, než jsem si myslela.

Jakmile vyzkouším i tuhle variantu, zase dám vědět, jak to dopadlo :)